Hledání: básně

Hledání

Nalezeno 9 knih pro „básně"

Básně

François Villon

Základem této edice je Villonova nejvýznamnější sbírka "Závěť", která je zde publikována prakticky v úplném znění. Právě v ní se totiž definitivně potvrdil dnes již klasický literární termín "villonovská balada", dodnes udivující precizně zvládnutou formou a tvarem. Ve Villonových baladách ožívá na jedné straně prostředí krčem a bordelů, v nichž se básník velice často pohyboval. Na druhé straně z nich však můžeme poznat v precizně zvládnutých lyrických reflexích i pocity ztroskotance a deklasovaného jedince, jenž od zuřivosti a cynismu zvolna přechází k melancholickým "výlevům", někdy ústícím až do kajícného doznání. Villon v sobě prostě nosil mimořádný dar pozorovat, sebezpytovat a v neposlední řadě i zachytit vlastní duševní stavy: je nepochybné, že právě tímto "autobiografickým" pojetím přispěl k tomu, aby jak jeho osobnost, tak i dílo překročily rámec své doby.

4,1(1,8 tis. hodnocení)

Básně

Petr Borkovec

Básník a esejista Jakub Řehák o autorovi napsal, že "Borkovec miluje zahrady a v básních z nich vytváří labyrinty, bludiště, ne nepodobná těm z Kubrickova Osvícení, kde ale místo šíleného Jacka Torrance se sekyrou řádí sám jazyk. Borkovcova poezie je řečí chladných odlesků a vášnivých variací. Je plná pastí, propadlišť, zrcadlových obrazů i masek, které si básník s rozkoší nasazuje, aby nás přelstil. Situací, které autor inscenuje, aby nás zmátl." Nakladatelská anotace.

4,8(5 hodnocení)

Básně

Josef Topol

Svou základní profesi autora divadelních her nezapře Topol ani ve svých básních. Všechny mají nosnou dramatickou klenbu, která je navíc vyztužena vyzrálou jazykovou formou. Témata básní mají pak širokou škálu námětů: nalezneme zde nejen básně s intimními motivy, ale odrážejí se zde i mnohé společenské a politické události (báseň Homilie reaguje na invazi v roce 1968).

4,3(4 hodnocení)

Básně příležitostné

Karel Hynek Mácha

Část poetického díla jednoho z předních představitelů českého romantismu.

4(1 hodnocení)

Havran a jiné básně

Edgar Allan Poe

Poeova poezie se vyznačuje především smyslem pro melodičnost a zvýrazněním zvukové stránky verše. Své básně psal racionální metodou, kterou se snažil dosáhnout maximálního účinku a která byla založena na sugestivnosti obrazů i magických motivech. Své tvůrčí principy uplatnil konečně básník nejlépe v titulní skladbě tohoto výboru, skladbě, která se stala jeho nejslavnější a nejpřekládanější básní a rázem zařadila Poea mezi přední představitele romantické básnické linie.

4,3(172 tis. hodnocení)

Malé básně v próze

Charles Baudelaire

Nedokončený cyklus básní v próze vydával Baudelaire časopisecky v letech 1862 - 1865. Jeho hluboká znalost soudobé společnosti a úžasná básnická imaginace se spojila v dokonalých stylisticky vybroušených a myšlenkově obsažných textech. Sbírka je klasickou ukázkou umělecky velice náročného žánru, který se pohybuje na pomezí poezie, filozofie, intelektuálního vtipu a zhuštěné reflexe.

4,2(16 tis. hodnocení)

Básně z koncentračního tábora

Josef Čapek

Hlavní sílu dává veršům této sbírky samozřejmě hrůzná zkušenost, kterou reflektují. Ani v podmínkách koncentračního tábora však Josef Čapek nepřestal být výsostným a kultivovaným literátem, který pro svá vyjádření hledal expresivní a emotivně silný, ale zároveň formálně precizní tvar.

4,4(56 hodnocení)

Příběhy a menší básně

Josef Kainar

"Příběhy a menší básně" jsou první ze tří Kainarových sbírek, které se pokusily vrátit české poezii silnou epickou stránku, jež by představovala úvahu nad lidskými úděly a osudy. Kainar dokáže zachytit na poměrně malé ploše baladický příběh, jenž se počíná "z jamky v dobrém písku dětské duše" a nezdržitelně spěje a prohlubuje se až ke hrobu. V Kainarově tvorbě se objevuje přítmí sadu, "strašlivá říše můr", "vychrtlé topoly" či hlas umíráčku - a to vše evokuje pochmurnou dobovou atmosféru počátku čtyřicátých let, do níž výrazně promlouvaly válečné události.

4,5(2 hodnocení)

Zádušní básně za Pavla Buksu

Viola Fischerová

Viola Fischerová v této sbírce reaguje na sebevraždu svého muže. Vzpomíná na jejich společné šestnáctileté soužití a vede s manželem neustálý dialog. Poezie je plná hořkosti a stesku, bolestných vzpomínek a pocitů samoty, v nichž "v kuchyni u okna / na židli / sedává prázdno se svislými rameny / a pije a civí." Z básní vyzařuje především žal a hluboký smutek nad jedním lidským osudem, přece však nesou alespoň zlomek víry a naděje. Především v těch chvílích, kdy autorka zdůrazňuje určitou nostalgii spojenou s autentickou sílou milostného prožitku. V okamžicích, kdy básnířka bytostně cítí, že se do ní "lehounce prosvítila / zdálky ke mně tma," zároveň dospěje k poznání, v němž "protáhla se pohnula / láska / schoulená jako dítě v břiše." Skladba, zkomponovaná v sevřeném tvaru, působí i jako osobitá filozofická reflexe, zamýšlející se nad samotným faktem lidské existence.

4,6(16 hodnocení)

❧