"Příběhy a menší básně" jsou první ze tří Kainarových sbírek, které se pokusily vrátit české poezii silnou epickou stránku, jež by představovala úvahu nad lidskými úděly a osudy. Kainar dokáže zachytit na poměrně malé ploše baladický příběh, jenž se počíná "z jamky v dobrém písku dětské duše" a nezdržitelně spěje a prohlubuje se až ke hrobu. V Kainarově tvorbě se objevuje přítmí sadu, "strašlivá říše můr", "vychrtlé topoly" či hlas umíráčku - a to vše evokuje pochmurnou dobovou atmosféru počátku čtyřicátých let, do níž výrazně promlouvaly válečné události.