V bezvýchodné životní situaci spáchá mladý hrdina, bývalý student, vraždu, pro kterou najde ospravedlnění ve své osobité filozofii, jejímž prizmatem posuzuje soudobou společnost. S uměleckým mistrovstvím líčí autor v románu detailně život velkoměstské chudiny, jejíž charakter je utvářen nespravedlivým společenským řádem. Třebaže Dostojevskij pokládal zlo za neoddělitelnou složku lidské duše, viděl východisko v pokoře a v přilnutí k Bohu, k němuž také přivedl svého kajícího se hrdinu. Román zůstává jedním z nejsilnějších výkřiků lidskosti své doby, dožadující se spravedlnosti pro malé a utlačované, a zároveň je naléhavou výzvou, burcující k odstranění sociálních křivd.