Karel Humbl proplouvá politickými proměnami české reality od dětství na sklonku Rakouska-Uherska přes první republiku a německou okupaci až do poloviny 60. let. V každé době se dokáže rychle zorientovat a využít a zneužít jakékoli, byť sebešpinavější příležitosti k bezpečnému proplutí či kariérnímu pokroku. Nejmrazivější je však jeho mentální pružnost, s níž ve svém autobiografickém vyprávění dokáže obhájit jakýkoli svůj krok a až na několik drobných, ochromujících záblesků sebereflexe si o sobě udržovat představu člověka morálně konzistentního, volícího vždy nejčestnější možné řešení.