Mnohostranný umělec a pedagog si psal tyto krátké záznamy den po dni od prosince 2003 do listopadu 2004 a přitom se zcela programově soustředil na nejbanálnější události. Bez jakékoli úcty k vlastnímu dílu, natož k vlastní osobě, píše o ležení v posteli, venčení psa, popíjení s kamarády a o svých potrhlých nápadech a bizarních sázkách. O své práci se zmiňuje jen nečetnými poznámkami typu "šel jsem do školy trochu si zaučit". Vznikla tak jakási ironická parodie na deník umělce, kterou autor navíc doplnil naivními ilustracemi a čtenář, přijme-li jeho hru, se může dobře pobavit.