Krajinou této knihy plyne zvolna a nezadržitelně proud řeky života, autorových vzpomínek i básnických evokací, které krystalizují v příběh v takových okamžicích, kdy se najednou projeví podstata člověka, jeho osobnosti, kdy se zároveň ukáže pravda obecněji platných lidských vztahů. Cyklus jedenácti povídek spojených průvodním lyrickým vyprávěním je tak založen na prolínání představy o ustavičném pohybu života a představy o jisté stálosti lidského charakteru a subjektu.