V těchto zprostředkovaných memoárech se autor vrací k svému seznámení s pokladní v hotelu Paříž, k jejich svatbě a začátkům společného života na periferii v Libni, ve studeném pavlačovém domě v ulici Na hrázi. Svatby v domě mají tvar novely, komponované jako mírně ironická parodie na ženskou četbu a podané jako osobní výpověď Hrabalovy ženy.