Legendy o nepolapitelném Josefu Hasilovi se v polovině 20. století šířily na obou stranách Šumavy. Hasil se zjevoval ve vyprávění starousedlíků jako "démon s chlapeckou tvaří", jehož schopnosti s každým dalším činem dostávaly až nadpřirozené rozměry. Největší předností muže, který pracoval paradoxně nejdříve jako příslušník SNB, byla však důvěrná znalost krajiny, v níž vyrůstal. Při převádění osob, jimž hrozilo pronásledování a mnohdy i smrt, při doručování šifrovaných zpráv a informací i při další agenturní činnosti využíval Hasil precizní znalost terénu, unikal z nastražených pastí, takže v představách "mladých strážců hranic" se změnil v mýtickou postavu, kterou nelze zadržet. Na druhé straně však Hasilova aktivita přinesla spoustu zatčených a postižených spolupracovníků i tvrdé represe proti členům jeho rodiny, z nichž někteří zaplatili za jeho skutky nejvyšší daň.