V šestnácti kapitolách Klíma rekapituluje svůj život - dětství, válečná léta v terezínském ghettu, poválečné studium na filozofické fakultě, počátky publicistické a spisovatelské práce. Text dospívá až k roku 1967, končí vyloučením autora z komunistické strany. Vedle životních událostí se kniha obsáhle zabývá vnitropolitickým vývojem a společenskými poměry komunistického Československa. Prvotním impulsem k sepsání autobiografické knihy byla - dle autora - snaha vyrovnat se s vlastní minulostí a objasnit příčiny, proč tolik mladých lidí jeho generace podlehlo vábení komunistické ideologie. Na konci každé kapitoly je připojen esej, v němž autor komentuje dobové události, poměry či absurdity z perspektivy svých dnešních názorů.