Oldřich Mikulášek se v této sbírce představuje již jako bytostný lyrický básník, pro něhož je důležité zachytit intenzivní smyslové vjemy a prožitky. Napomáhá mu k tomu nejen dokonalá obraznost, ale především schopnost pozorovat v plném rozsahu předměty a události kolem sebe. Právě tyto souvislosti ho téměř magicky přitahují a dávají mu tak příležitost zpracovat okolnosti jejich vzniku a průběhů v jakémsi až extatickém vytržení, které pouze násobí jedinečnost básnického sdělení.