Kosmický svět Josefa Hanzlíka však nemá význam jakési tajemné kategorie, která existuje vně lidského chápání. Básníkův vesmír je také to, co se vyskytuje v blízkosti člověka, co mu dává pocit jistoty a domova: tvoří ho proto i erbovní motivy labutí, jezírek, parků, říše snových výjevů i touha po poznání. Autor přichází s verši, v nichž se prolíná bohatá imaginace s meditativními polohami. Zároveň se v nich tak jako v celé jeho tvorbě období sedmdesátých až devadesátých let odráží obava a úzkost o osud civilizace, o její překotný a nekontrolovatelný vývoj, který může negativně poznamenat nepříliš vzdálenou budoucnost.