"Božská komedie" popisuje ve třech částech alegorickou pouť duše, jednotlivce i lidstva k Bohu a ke spáse. V závěrečném zpěvu představuje Dante město na nebesích, které vyniká stabilní atmosférou, nepodléhá dobovým náladám a udržuje si vnitřní řád a harmonii. V tomto nadpozemském světě se ocitly ve stavu hlubokého štěstí a uspokojení spravedlivé a bohabojné lidské duše, které obývají prvních sedm kruhů pojmenovaných po tehdy (tedy ve středověku) známých planetách, zatímco v osmém se pohybují hvězdy a v devátém andělé. Právě těmito kruhy putuje Dante, aby konečně získal naději vrátit se zpět do rodné Florencie jako básník, jenž tam napíše svůj životní text.